Je legitimní mít různé názory na podobu a způsob financování veřejnoprávních médií, stejně jako na jiná politická témata.
Není ale možné, alespoň ne ve vyspělých demokraciích, se snažit prosadit poměrně vážné rozhodnutí a změnu pokoutně. Z ničeho nic zařadit bod v samém závěru sněmovního týdne na pořad schůze, naplánovat jeho schválení na sobotní brzké ranní hodiny, aby se limitoval odpor veřejnosti, omezit čas na vystoupení poslanců, neumožnit přestávky na jednání poslaneckých klubů, zvůlí koaliční většiny neumožnit opozičním místopředsedům Sněmovny standardní podíl na řízení schůze a v přešlapech vládní většiny bych mohl pokračovat….
Tento způsob ukazuje jen na strach, nejistotou, obavy, kterou ze změny mají samy vladní strany. Ty se pro tento radikální způsob rozhodly z šoku z prohraných senátních voleb a ve snaze zakrýt schválený děsivý schodek rozpočtu.
Vláda se ale přepočítala. Aby se menšina veřejnosti smířila s porážkou, respektive vítězstvím oponentního názoru, musí mít pocit férového procesu schvalování a otevřeně diskuze. Když vidí arogantní vládu nerespektující zažitá pravidla, bude jí to o to více motivovat k odporu, což se ukázalo už v noci.
Koalice udělala fatální chybu to na sílu prosadit krátce před 28. říjnem a 17. listopadem. Nechtěné tak dala těmto svátkům jasné téma a rozměr, který se jí fakt nevyplatí.
Snažil jsem se vystoupením volat ke zklidněni a respektování letitých pravidel sněmovního jednání. Marně! Je to obří škoda pro politickou kulturu a je zřejmé, že Sněmovna bude zablokovanější a neprůchodnější než kdykoliv jindy. Vláda udělala obří chybu a zaplatí za ní!