“Real stupidity beats artificial intelligence every time.” Czech #AI consultant, lecturer, journalist. Kapler.cz and Ebike.cz Editor.

Prague, Czech Republic
🧵 1/7 Dnes je Zoo Praha 95 let. Otevřeli ji jako staveniště. První zvíře byla vlčice. A pak druh, který v divočině vyhynul. Dnes zase běží stepí — v Mongolsku i v Kazachstánu. Bez Troje by tam nebyl. 👇
2
28
196
3,318
🧵 6/7 Základ pražského chovu položili hřebec Ali a klisna Minka ze statku v Netlukách. V březnu 1933 se narodila Heluš, první pražské hříbě. Celá dnešní populace — zhruba 2500 zvířat — pochází z třinácti zakladatelů. Od roku 1959 vede Praha mezinárodní plemennou knihu. V Troji a v Dolním Dobřejově se narodilo přes 250 hříbat. Po drsné mongolské zimě 2009/2010 spustil tehdejší ředitel Miroslav Bobek (@MiroslavBobek) projekt Návrat divokých koní. Poprvé ho organizovala samotná zoo. 2011–2019: letouny CASA Armády ČR (@ArmadaCR) odvezly 34 koní do Gobi B. Tamní stádo je dnes soběstačné. Od roku 2024 Praha zakládá nové stádo v kazašské Zlaté stepi, odkud druh zmizel před víc než dvěma sty lety. Letos odletělo rekordních osm koní. 22. srpna 2026 se tam narodilo první hříbě. Otec Zorro je z pražského chovu.
1
63
600
🧵 7/7 Genofond je úzký. Zimy ve stepi zabíjejí. Kazašské stádo je pořád křehké. Praha to nedělá sama: potřebuje armádu, Berlín, místní ochranáře i pastevce, kteří nechají koním prostor. Právě dnes, na Den české státnosti, slaví zoo u expozice Gobi ve stylu 30. let. Z nedokončeného staveniště s jednou vlčicí je instituce, která druh vymazaný z mapy vrátila na dvě země. Ali a Minka už dávno nežijí. Jejich potomci běží stepí. P.S.: Půjdete dnes do Troje? Každý den sem dávám aspoň jeden pozitivní příběh. Mám teď spoustu materiálu - chtěli byste delší článek o koni Převalského? Like, komentář, sdílení, bookmark a follow @tkapler — ať další takové historky neuniknou.
10
99
579
Týdenní souhrn mé série #ZenyVeVede Čtyři díly: harvardský profesor, který algebraickým studiem „chránil“ dělohy, autorka Monopolu vymazaná z krabice, matematička, jejíž přednášky visely pod cizím jménem, a druhá česká profesorka, která učila antiku v cele. Komu unikl souhrn z minulého týdne, najdete jej na odkazu níže. Tento týden: Proč vědkyně do laboratoře často vůbec nedorazily Harvardský lékař Edward Clarke v roce 1873 tvrdil, že studium algebry ženám zastaví menstruaci a zhroutí dělohu. Školy to braly jako lékařskou povinnost, ne jako diskriminaci. V Česku první dívčí gymnázium otevřela Minerva, maturity musely absolventky skládat u opovržlivých komisí z chlapeckých škol a vdané učitelky ze zákona ztrácely místo. Matildin efekt je jen špička: větší ztráta je ta, která nastane dřív, než vznikne první hypotéza. nitter.net/tkapler/status/2101884… Elizabeth Magieová Hru The Landlord’s Game si nechala patentovat v roce 1904 jako ostrou kritiku pozemkových monopolů — s dvojími pravidly, z nichž jedno hráče ruinovalo a druhé je obohacovalo společně. Parker Brothers koupili patent za 500 dolarů bez podílu na zisku, na krabici nechali Charlese Darrowa a z varování před chamtivostí udělali Monopoly. Z téhož plánu později vyrostly i české Dostihy a sázky. nitter.net/tkapler/status/2102331… Emmy Noetherová Dokázala větu, která drží pohromadě moderní fyziku: každá spojitá symetrie zákonů přírody má svůj zákon zachování. Göttingenský rozvrh přesto čtyři roky hlásil Hilbertův seminář „za asistence slečny dr. Noetherové“, plat nedostávala a u pultu Královské společnosti stát nesměla. Einstein o ní napsal, že šlo o největší matematický génius od chvíle, kdy se ženám otevřelo vyšší vzdělání. Řádnou profesuru se stálým platem nezískala nikdy. nitter.net/tkapler/status/2102608… Růžena Vacková Nacisté nad ní vynesli trest smrti, komunisté jí vyměřili dvaadvacet let. Mezitím usedla jako teprve druhá žena v zemi do profesorského křesla a četla římské dějiny vytesané do kamene. Když jí sebrali posluchárnu, diktovala spoluvězeňkyním dějiny antického umění v cele. O milost nežádala. Propustili ji po patnácti letech, Chartu 77 podepsala mezi prvními. nitter.net/tkapler/status/2103257… Sledujte @tkapler, ať vám neuniknou další díly. A klidně pište i náměty, názory, připomínky… když to jen trochu jde, snažím se reagovat. Za sdílení ❤️
Týdenní souhrn mé série #ZenyVeVede Pět portrétů: pražská nobelistka s desetinovým platem, třiadvacetiletá chemička vymazaná z léčby lepry, vynálezkyně Scotchgardu, kartografka dna oceánu, kterou nepustili na loď, a olomoucká matematička, která zachraňovala křídla letadel. Komu unikl souhrn z minulého týdne, najdete jej zde nitter.net/tkapler/status/2098764… Mimochodem - baví váš ještě? Nějak mi přijde že váš zájem uvadá (follow, čtenost, sdílení, lajky). Gerty Coriová V Praze se narodila v Petrské ulici, osm let gymnázia vtěsnala do jednoho roku a s Carlem Corim popsala cyklus, který běží v každém unaveném svalu. Nobelovu cenu za lékařství dostali oba. On byl profesor, ona šestnáct let asistentka s desetinou jeho platu; na pohovoru jí řekli, že společná laboratoř manželů je „neamerická“. nitter.net/tkapler/status/2099347… Alice Ballová Ve třiadvaceti letech převedla hustý chaulmoogrový olej na injekční estery a malomocní na Havaji mohli poprvé po půl století opustit izolaci. Zemřela v 24 letech, výsledky nestihla publikovat a metodu si přivlastnil rektor Dean. Jméno jí vrátili až po třech čtvrtě století; budova Dean Hall se jmenuje po něm dál. nitter.net/tkapler/status/2099697… Patsy Shermanová Dívčí test jí předpověděl kariéru hospodyně, chlapecký vědkyni. V laboratoři 3M ukápla emulze na tenisku, skvrna nešla smýt a z nehody vznikl Scotchgard. Do textilky ji kvůli pohlaví nepustili, patentů měla šestnáct. Značka žije, původní PFOS patří mezi věčné chemikálie. nitter.net/tkapler/status/2100072… Marie Tharpová Na výzkumnou loď ji nepustili, žena prý nosí smůlu. U kreslicího stolu z sonarových čísel vyskládala středooceánský rift. Kolega to smetl jako „babské řeči“, dokud se na tutéž linii neposkládala zemětřesení. Kontinenty se hýbou; ona dno, které nesměla vidět, nakreslila tak, že ho vidí všichni. nitter.net/tkapler/status/2100434… Olga Taussky-Toddová Olomoucká rodačka opravovala chyby v Hilbertových spisech, za války Geršgorinovými kruhy rozhodovala, zda se křídlo letadla ve vzduchu nerozpadne. Caltech ji považoval za největší žijící matematičku světa a plnou profesuru jí dal až po čtrnácti letech. V rodné Olomouci po ní není pojmenovaná ani ulice. nitter.net/tkapler/status/2100796… Sledujte @tkapler, ať vám neuniknou další díly. A klidně pište i náměty, názory, připomínky… když to jen trochu jde, snažím se reagovat. Za sdílení ❤️
2
30
117
1,708
Na varšavské Marszałkowské v sobotu nešlo o jízdní řád. Šlo o bowling tramvají, koš z okna a zastavení na centimetry. Pražská dvojice z toho odjela s dokonalým skóre. Dvanácté mistrovství Evropy řidičů tramvají TRAM-EM se konalo 19. září 2026 přímo v centru Varšavy. Dvacet šest dvojic z čtyřiadvaceti zemí a hostující Melbourne se na krátké trati utkalo v osmi disciplínách. Po dvaapadesáti soutěžních jízdách stála nahoře Praha. Vendula Tmejová z vozovny Žižkov a Zdeněk Rychtář z vozovny Vokovice, oba z Dopravního podniku hl. m. Prahy (@DPPOficialni), nasbírali dohromady šest tisíc bodů. Maximum. Druhá skončila rumunská Oradea s 5 820 body, třetí bulharská Sofie s 5 775. Hostitelé z Varšavy (@TramwajeW) skončili třináctí. Není to exhibice pro fotky. Každá jízda se měří na milimetry a vteřiny. V disciplíně stop-and-go visí na čele vozu nádoba s vodou: řidič musí třikrát zastavit v terči a nic nevylít. Jinde odhaduje pětadvacet kilometrů v hodině bez tachometru. Cílové brzdění vyžaduje zastavit přesně na značce. Tramvajový bowling znamená narazit předkem do obřího míče, který má shodit kuželky. Z okna se hází do koše. Při couvání spolujezdec píská na píšťalku a řidič nesmí koukat dozadu. Tmejová přidala v jednotlivcích bronz mezi ženami (2 825 bodů). Vyhrála Hilda Polamová z finského Tampere. Rychtář bral stříbro mezi muži (3 175), před ním zůstal jen Andrij Bičev z Kyjeva. Týmový součet obou Pražanů ale nikdo nepřekonal. Praha měla v roce 2023 bronz. Teď zlato. Akce byla součástí oslav sto šedesáti let varšavských tramvají. Na místě stály tisíce lidí, online přenos sledovalo zhruba osmdesát tisíc diváků. Příští evropský ročník hostí Lucemburk, o rok později se v Melbourne pojede už mistrovství světa. Pražská síť má kolem sto padesáti kilometrů tratí. Denně po nich jezdí stovky vozů a desítky řidičů, kteří musí v provozu zvládat totéž, co se ve Varšavě měřilo na body: plynulost, odhad vzdálenosti, klid. Rozdíl je, že v běžném dni za nimi sedí cestující, ne rozhodčí s metrem. Když příště nastoupíte do pražské tramvaje, řidič nebo řidička za sklem právě prokázali, že v Evropě v tomhle umění nikdo není lepší. Zaujalo vás, že i jízda tramvají může mít mistrovství Evropy? Šli byste se na takové mistrovství podívaty kdyby bylo ve vašem městě? Kterou pražskou linku byste na podobný test poslali vy? Napište to do komentáře. A pokud máte rádi podobné pozitivní příběhy z Česka, sledujte účet, lajkujte a sdílejte — další přijdou zítra.
7
8
56
1,060
Machři ze Spolek Opora dorazili po dvou dnech jízdy na Ukrajinu a dnes rozdávají zaslanou pomoc prvním potřebným, nechybí ani 46 prvních notebooků, které jsem připravoval a na které se vybralo v kampani na @doniocz sbírky donio.cz/notebooky-pro-deti - chybí tam posledních 24 tisíc, abych mohl dát do kupy zbylých 54 počítačů (ono jich nejspíš bude o něco víc). Dotáhneme to? Pomozte to prosím nasdílet a hlavně přispějte, každá stovka se počítá. Taky někteří chtěli darovat své starší nepoužívané počítače/notebooky, klidně mi napište PM (klidně i zas třeba školy a firmy, co jich mají větší počet, odvezeme, vyčistíme, nastavíme, ekologicky zlikviduje ty co nepůjdou atd.)
4
35
263
6,345
Další fotky
2
21
440
Pouze 28 % z vás odpovědělo správně. Ano, I když by v takové situaci strana dostala třetinu hlasů, nedostane ani jednoho zastupitele. Kdyby měla jen jednoho člena, tak dokonce ani za 49.99% hlasů by nedostala ten jeden mandát v zastupitelstvu. Český systém pro obecní volby je totiž tak trochu debilní - každá strana může nominovat maximálně tolik lidí, kolik je v zastupitelstvu (což záleží na počtu obyvatel a na tom, kolik si odhlasuje předchozí zastupitelstvo, je tam nějaké rozmezí kde se mohou pohybovat). Takže když má obec třeba 30 zastupitelů, může každá strana nominovat až 30 lidí. A když pak někdo volí takovou stranu, tak ta strana dostane pro každého z nich hlas. Ale když nominuje méně, nebo někdo těsně před volbami umře či odstoupí, tak prostě ta strana dostane jen tolik hlasů, kolik má platných kandidátů na kandidátce. Takže v mém případě dostane jen 2 hlasy místo 30, zatímco ty 3 další strany dostanou každá 30. A tak tahle strana, byť dostsne 33.325 %hlasů, nedostane jediného zastupitele a ty zbylé, které měly třeba každá jen 22.25 % hlasů, tedy výrazně méně, dostanou každá po 10. Takhle pitomý systém mají v okolních státech jen některé spolkové země Německa. U nás je ovšem ještě umocněné tím, že máme obří množství obcí, největší ze všech zemí EU a OECD, dokonce o řád i dva menší počet obyvatel na jednu samosprávnou obec. Než většina států. U nás má průměrná obec 1775 obyvatel, medián je dokonce jen 442 obyvatel na obec. Německo jako celek má obě čisla 4x víc, 7700, ale třeba Severní Porýní-Vestfálsko 44 tisíc. A to se pak snadněji shání kandidáti. Takže před každým obecním volbami dochází ke směšné, nedůstojné a vlastne i nebezpečné situaci, kdy prakticky všechny strany obchází hospody a žebrají o podpisy lidí, kteří jim za pivo odsouhlasí, že budou na jejich kandidátce. Strany totiž téměř nikdy nemají v obci dost vlastních straníků, proč taky když třeba mají potenciál na 5 % zastupitelů, by měli mít 95 % členů, kteří nikdy nebudou zastupiteli a budou jen zadarmo něco řešit na stranických schůzích. Takže pak vidíte na spoustě kandidátek většinu lidí, jejichž jedinou "kvalifikací" bylo chlastání v hospodě zrovna když šel kolem někdo ze strany, nebo příbuzní a známí členů, kteří ovšem nikdy neprojevili sebemenší starost o blaho obce. Čím menší strana, tím víc jich tam je. U nás v @PiratskaStrana se snažíme získat nejen členy, ale i podporovatele, kteří nechtějí být ve straně, ale kteří nám třeba pomáhají když se účastníme akcí typu Ukliďme Česko, nebo přijdou na nějakou naši veřejnou schůzi a třeba i s nějakým námětem se zapojí. Je to fajn, protože je tak poznáváme a těm, kteří se zdají fajn pak právě můžeme přednostně nabízet ta doplňková místa na kandidátkách. Viz nalodeni.pirati.cz/. Já doporučuji takové zapojení do dění strany, která je vám nejblíž (pakliže to umožňuje) i u vás na obci. Je to to nejmenší co můžete udělat, když chcete pomoci zlepšit místo, kde bydlíte. Každopádně zpět k tématu - doufám, že se časem výrazně sníži počet samosprávných obcí, tedy i zastupitelu, rad a starostů, jejichž úřad v mnoha malých obcích požírá třeba i 40 % rozpočtu. A třeba se pak změní i ten systém, podle jakého se přidělují mandáty, aby skutečně reflektovat vůli voličů.
Hádanka: Město 22 tisíc lidí, 30 zastupitelů, k urnám 8 000 voličů. Všichni dají jen velký křížek straně. Jedna strana má jen 2 kandidáty a volí ji 2666 voličů (téměř třetina). Zbytek tří plným listinám po 30 jménech. Kolik mandátů / zastupitelů ta první strana získá?
1
6
36
2,520
Tomas Kapler #AI 🤖✨ retweeted
Po více než třech desetiletích odešla z Fakulty humanitních studií UK docentka Blanka Soukupová, odbornice na antisemitismus a moderní dějiny českých Židů. Ve své výpovědi kritizuje snižování akademických nároků, nerovné pracovní podmínky a způsob hodnocení vědecké práce. Mezi důvody svého odchodu ale výslovně řadí také „politický aktivismus na FHS“. Jako příklady uvádí propalestinské vystoupení den před výročím masakru 7. října a podporu, které se na fakultě dostalo Iniciativě za kritickou akademii (IZKA). Právě IZKA ukazuje, jak se akademická činnost může měnit v politický aktivismus. Iniciativa vznikla v roce 2024 v souvislosti s válkou v Gaze a sama deklaruje, že akademická sféra nemá společenské dění pouze zkoumat, ale také k němu zaujímat „hodnotová stanoviska“. Výrazná část její činnosti se týká Izraele a kritiky českého postoje k válce. Výroční zpráva FŽO o antisemitismu za rok 2024 konstatuje, že programové prohlášení IZKA „replikuje tradiční protiizraelskou propagandu“, byť sofistikovaným jazykem. Jednou z nejviditelnějších postav tohoto angažmá spojeného s FHS je antropolog Yasar Abu Ghosh. Je signatářem IZKA a Izrael ve svých veřejných vystoupeních popisuje mimo jiné prostřednictvím pojmů okupace a apartheidu. Válku v Gaze označuje za genocidu a z akademické pozice se tak podílí na šíření moderní verze krvavé protižidovské pomluvy. Na Facebooku má jako profilový obrázek Marwana Barghútího v poutech s nápisem „FREE MARWAN“. Palestinský politik, kterého jeho příznivci označují za politického vězně, byl v Izraeli odsouzen mimo jiné za pět vražd při teroristických útocích. Dostal pět doživotních trestů a dalších 40 let vězení. Abu Ghosh přitom nestojí na okraji fakulty. Na FHS působí dlouhodobě a je členem jejího akademického senátu. Když byla IZKA obviněna z antisemitismu, senát přijal usnesení, podle něhož jsou její signatáři „lživě obviňováni“. Právě případ Abu Ghoshe a postoj akademického senátu dobře ukazují, proč je spor o politizaci FHS složitější než několik studentských transparentů. Politický aktivismus zde nevstupuje na univerzitu pouze zdola prostřednictvím studentů. „Unikátním rysem antisemitismu v českém akademickém prostředí je skutečnost, že do jeho šíření byli zapojeni vyučující mnohem více než studenti,“ konstatuje výroční zpráva FŽO. Univerzita má studenty učit politické postoje analyzovat, nikoli je k nim vychovávat. Ve chvíli, kdy sama přijme roli aktivisty, přestává být pouze místem, kde se politické postoje zkoumají, a stává se jedním z jejich nositelů. A když „politický aktivismus“ uvede mezi důvody svého odchodu po více než třiceti letech akademička, která se profesně zabývá právě antisemitismem, není to jen personální zpráva z jedné pražské fakulty. Je to varovný signál o stavu českého akademického prostředí. Foto: Akademická dílna, nezávislý magazín o vysokém školství, vědě a akademické kultuře. 👉zurl.co/wgssL #jednímhlasem #proizrael #faktabezfiltru #akademickýantisemitismus
24
145
599
38,813
Svůj příspěvek na FB o sbírce na notebooky pro ukrajinské děti jsem tam dával před 3 dny, kdy už bylo nasbíráno od fanoušků tady na Twitteru přes 140 tisíc. Od té doby tam nasbíral 866 lajků, řádově více než tady, 704 komentářů, 100x více než tady. Vidělo to 54 tisíc lidí, řádově víc než tady. Ale finančně se to téměř neprojevilo, přibylo "jen" 30 tisíc (I za to díky) a myslím že většina byla stejně odsud. Někteří markeťàci hodnotí efektivitu FB podle "interakcí", ale to je matrika úplně na hov... To že se vám stovky různých trollů a robotů hádají u vašeho příspěvku neříká vůbec nic o tom, jestli se vyplatí ekonomicky nebo jestli vám kvůli tomu třeba nezhnusí práci s lidmi. FB se za mě dostal do naprosto nepoužitelného stavu. Mimochodem - teď jsem mluvil s kluky, zrovna stojí na ukrajinské hranici. Zítra se bude předávat prvních 24 notebooků. Budu sem dávat fotky a videa. Díky všem kdo přispěli nebo alespoň sdíleli sbírku, do konce zbývá už jen 18 tisíc donio.cz/notebooky-pro-deti Taky mi několik z vás darovalo své starší počítače co se jim válí v šuplících, jedna škola takhle dává celou výbavu své starší počítačové učebny. Všechno se hodí, nebo se to aspoň ekologicky zlikviduje. Pro ty kdo by chteli raději obdarovat české děti připomínám pocitacedetem.cz
2
42
229
4,171
Video z nakládky a aktuální fotka z ukrajinského hraničního přechodu
22
369
Jedna z aktivit co me neskutečně nabíjí jsou vzdělávací akce pro děti. Kamarád ze sciencein.cz/ objíždí školky a školy s několika zábavním výukovými aktivitami a když mám čas, tak se přifařím. Dnes jsme byli ve školce v Řevnicích a vyprávěli dětem o raketách do vesmíru a ony si pak vyrobili vodní raketky a odpalovací jsme je na zahradě. Druhá aktivita co takhle ukazujeme a hodí se i do deštivého počasí či zimy, je se suchým ledem, kdy zas vypravíme o počasí, vodním koloběhu atd. Zvažujeme nějaké AI starším dětem. Připravujeme další aktivitu zaměřenou na kvalitu ovzduší, což pak úzce souvisí s dalším naším projektem Conspiro, kdy se měří kvalita ovzduší v obcích. Vyvinuli jsme pro to vlastnì přístroje, aby to nestálo majlant a mohly si to dovolit i malé obce a přitom to mělo kvalitu temer jako profi přístroje a to i ve vlhku a zimě (tedy za inverze, kdy všechny levné systémy selhávají). 3 roky vývoje a testování a ladění, ted rozjíždíme oficiálně pro první desítky obcí které projevily zájem. Kdybyste někdo měl o něco z toho zájem (starosta/ka, radní, zastupitel/ka, ředitel/ka, učitel/ka, aktivní rodič/ka...) pište nám na kontakty na webu, případně přepošlete těm co by mohli mít zájem.
Made with AI
12
75
1,061
🧵 1/8 Nacisté nad ní vynesli trest smrti. Komunisté jí vyměřili dvaadvacet let vězení. Mezitím usedla jako teprve druhá žena v zemi do profesorského křesla. V cele znovu vytvořila univerzitu: spoluvězeňkyním diktovala dějiny antického umění, protože posluchárnu jí sebrali. Jmenovala se Růžena Vacková. Četla římské dějiny vytesané do kamene — a dva režimy se ji pokusily vymazat z učebnic i ze seznamu vyučujících. 👇 Vítejte u dalšího dílu mého seriálu Ženy ve vědě, omlouvám se včerejší výpadek, dodělával jsem počítače pro sbírku, teď už jsou v autech směr ukrajinské sirotčince, obce a školy, dám sem pak videa z předávání a ještě jednou díky za dary, pro druhou už zbývá jen 29 tisic, to věřím že dotáhnem.
19
143
637
11,696
🧵 7/8 Pankrác, Ruzyně, Pardubice, Znojmo, Nový Jičín, Opava, Ilava, Ostrov nad Ohří. Nejdéle zůstala v pardubickém „Hradu“ a „Vatikánu“. Ze vzpomínek a znalostí latiny vybudovala vězeňskou univerzitu. Dagmar Šimková a Dagmar Skálová si přednášky zapisovaly. Po letech z těchto zápisků vznikla kniha. Šimková vzpomínala, že Vacková své úvahy o umění šeptala i na chodbě v noci, když bylo nejchladněji. Držela hladovky. V roce 1956 byla mezi dvanácti pardubickými ženami, které napsaly Dagu Hammarskjöldovi. O milost nežádala. Rodina ano. Ona ne. Kdo ji zavřel, ten ji musí pustit. Amnestie z roku 1960 se na ni nevztahovala: byla označena za „hlavní organizátorku“. Propustili ji 27. dubna 1967, po patnácti letech.
2
3
106
1,005
🧵 8/8 Hned v roce 1968 vstoupila do výboru K 231. V roce 1969 byla rehabilitována, rehabilitace však byla roku 1971 zrušena. V lednu 1977, ve věku pětasedmdesáti let, podepsala Chartu 77 mezi prvními. Zemřela 14. prosince 1982. Nevdala se. Děti neměla. Synovcům po válce hrála loutkové antické tragédie a po Praze je vodila tak, aby na fasádách poznávali slohy. Řád T. G. Masaryka obdržela in memoriam až v roce 1992. Pamětní deska je na fakultě od května 2023. Stojí na ní věta, kterou by mohla říct v cele i v posluchárně: „Dobro není chabé proto, že je pomalé. Je pomalé proto, že nelze potírat zlo zlem.“ Od téhož roku fakulta uděluje Cenu Růženy Vackové. V roce 2025 ji převzala archeoložka — za práci v oboru, v němž Vackové znemožnili působit. Dva režimy ji chtěly vymazat ze seznamu vyučujících. Deska, cena i zápisky spoluvězeňkyň říkají opak. P. S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Věděli jste, že druhá česká profesorka diktovala dějiny umění v cele a o milost nikdy nepožádala? Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit — lajkem, komentářem, sdílením, uložením a sledováním @tkapler, ať vám neuteče další díl.
12
37
225
2,448