Imagine od Johna Lennona je nejvíc zvrácená písnička, jakou si vzpomenu. Pokud předpokládáme, že lidská identita, majetek a víra je v daný moment vždy daná (což je!), tak volat po světě bez národů, bohatství a náboženství je volání po genocidě. Je zcela příznačné, že tento praktický detail, jak ideálního světa dosáhnout, je prostě v hlavě intelektuála upozaděn způsobem, že člověk, který ty ideje zastává, jako by nebyl psychicky schopen tuhle problematiku vůbec nazírat. Je to vnitřní slepota a forma neurózy. Genocida se ukryje v pauze pro nádech mezi verši.
V dnešním progresivismu fungují stejné mechanismy. To je pro pravici lehké vidět, ale bohužel se stále víc ukazuje, že pravice má svoji slepou skvrnu, která skončí stejně tragicky.
Problém totiž je, že vědomí člověka má tendenci tíhnout k jednostrannosti (a slepotě) a masová kultura vytváří cykly v duši lidí podobně jako centrální banky vytváří hospodářské cykly. Proto mluvíme o “vzestupu afd nebo manosféry” - psychický život se vyrovnává. Nějaké myšlení se stane “módním” a korektním a to je přesně ta vlna, která něco řeší, ale něco jiného zase pokazí. Ty módní amplitudy by neměly být tak výrazné. Nevěřím, že lidstvo je odsouzeno k cyklům - resp. ano je, ale ty cykly se dají ritualizovat a začlenit do kultury způsobem, že přestanou být nebezpečné, protože nejsou prožívány kolektivně, ale individuálně jak člověk dospívá. To je věc, o kterou by se lidé měli snažit: obnovit kulturu, rituály dospělosti, iniciace, manželství, obětování, svaté přijímání, křesty a všechny ty nudné, tradiční hovadiny, které nikdo pořádně neví, k čemu sloužily. Bez nich závisí náš osud na novém dílu Avengers.